14. října 2003

Czechoslovak History Conference (CHC) [Sdružení za československý dějepis]

Czechoslovak History Conference (CHC) má členství více než 150 odborníků ve Spojených státech i v zahraničí, kteří se zabývají dějinami Československa a jeho předchozích i následnických států, jakož i dějinami všech národností Československa, žijících uvnitř či mimo jeho hranic. Od prvního shromáždění v roce 1974 CHC se snaží podporovat badatelskou práci v dějepisu Československa a v spřízněných odvětvích; zajišťovat styky a informační zdroje pro česká a slovenská historická studia; a spolupracovat s badateli a organizacemi s obdobnými cíli.

Ustanovená v roce 1974, CHC byla zaregistrována ve státě Ohio jako právnická osoba a nevýdělečná společnost v roce 1990. Je přidružená k American Historical Association (AHA) a k American Association for the Advancement of Slavic Studies (AAASS). Rovněž pěstuje neformální sesterské vztahy k následujícím institucím: Center for Austrian Studies, Slovak Studies Association, Society for Austrian and Habsburg History a H-Net list HABSBURG. Výroční schůze CEC se konají na sjezdech AAASS. Představenstvo CHC je voleno na tříleté období a zahrnuje prezidenta, viceprezidenta, jednatele/pokladníka, redaktora Czech and Slovak History Newsletter a čtyři přísedící. Informace týkající se členství v CHC poskytne professor Gregory Ference na adrese gxference@salisbury.edu

Činnost CHC je zaměřena na uskutečňování výše zmíněných cílů. Zajišťuje styky mezi studenty a badateli v okruhu svých zájmů. Podporuje příslušné vyučování, výzkum a vydavatelskou činnost . Za tím účelem uděluje Stanley Pech Prize za články v oboru českých a slovenských dějin. Vydává dvakrát za rok věstník Czech and Slovak History Newsletter jakožto prostředek pro sdílení informací o archivech, současném výzkumu, sjezdech historiků, činnosti členstva a jiných aspektech rozvoje na poli svého zájmu. CHC udržuje webovou stránku (http://www.czechslovakhistory.org) s informacemi o členstvu, texty dokumentů českých a slovenských dějin, a spoje k archivům a jiným zdrojům pro české a slovenské dějepisectví na webu. V rámci dobročinnosti CHC poskytla finanční podporu z dobrovolné členské sbírky několika vědeckým institucím v Praze (knihovnám a archivu), které utrpěly ztráty za katastrofické povodně v roce 2002.

Webová stránka CHC zahrnuje zdroje ve čtyřech skupinách: (1) dokumenty; (2) informace o CHC, na př. podmínky členství a předpisy pro Stanley Pech Prize; (3) spoje na informační zdroje týkající se českého a slovenského dějepisu; (4) sesterské organizace. Jako web sám tak i webová stránka CHC prochází stálým rozvojem. CHC uvítá příspěvky od členů a návštěvníků webu nových spojů k organizacím týkajícím se zájmového okruhu české a slovenské historické obce. Zvlášť se vítají příspěvky k dokumentaci českých a slovenských dějin buď v původním znění nebo v překladu. Příspěvky a připomínky se zasílají na adresu professora Kimberly Elman Zarecor .

Následujících čtrnáct členů CHC sloužilo v úřadu prezidenta (s údaji služebního období, akademické specializace a úřední adresy):[1] Victor S. Mamatey, 1974-76, dějepis, University of Georgia, Athens, Georgia; H. Gordon Skilling, 1976-78, politologie, University of Toronto, Ontario, Canada; Bruce Garver, 1978-80, dějepis, University of Nebraska, Omaha, Nebraska; E Gregory Campbell, 1980-82, dějepis, Carthage College, Kenosha Wisconsin; Ruben Weltsch, 1982-84, dějepis, State University of New York, Stony Brook, New York; Radomír Luža, 1984-86, dějepis, Tulane University, New Orleans, Louisiana; Josef Anderle, 1986-88, dějepis, University of North Carolina, Chapel Hill, North Carolina; Stanley B. Winters, 1988-90, dějepis, Department of Humanities, New Jersey Institute of Technology, Newark, New Jersey; Barbara K. Reinfield, 1990-92, dějepis, Hofstra University, Hempstead, New York; Milan Fryščák, 1992-94, ruská a slovanská studia, New York University, New York, New York; Hillel Kieval, 1994-96, dějepis, Washington University, St. Louis, Missouri; Catherine Albrecht, 1996-98, právo, filosofie a dějepis, University of Baltimore, Baltimore, Maryland; Hugh Agnew, 1998-01, dějepis, George Washington University, Washington DC; Katherine David-Fox, 2001-04, dějepis, University of Maryland, College Park, Maryland.

Úřad viceprezidenta vykonávalo jedenáct členů: Radomír Luža, 1974-80; Stanley Pech, 1980-82, dějepis, University of British Columbia, Vancouver, Canada; William E. Wright, 1982-84, dějepis, Center of Austrian Studies, University of Minnesota, Minnenpolis, Minnesota; Wilma A. Iggers, 1984-88, německá literatura, Canisius College, Buffalo, New York; Thomas D. Marzik, 1988-90, dějepis, St Joseph University, Philadelphia, Pennsylvania; Milan Fryščák, 1990-92; Hugh Agnew, 1992-94; Catherine Albrecht, 1994-96; Hugh Agnew, 1996-98; Claire Nolte, 1998-01, dějepis, Manhattan College, Riverdale, New York; T. Mills Kelly, 2001-04, dějepis, Center for History and New Media, George Mason University, Fairfax, Virginia.

Následující zastávali úřad jednatele/pokladníka: Stanley Kimball, 1974-80, dějepis, Southern Illinois University, Edwardsville, Illinois; Walter Ullmann, 1980-84, dějepis, Syracuse University, Syracuse, New York; George J. Svoboda, 1984-88, slovanské jazyky a literatury, University of California, Berkeley, California; June G. Alexander, 1988-93, dějepis, University of Cincinnati, Cincinnati, Ohio; Gregory Ference, od roku 1993, dějepis, Salisbury University, Salisbury, Maryland. Následující sloužili jako redaktoři věstníku Czech and Slovak History Newsletter: Josef Anderle, 1975-80; Owen Johnson, 1980-84, dějiny novinářství, School of Journalism, Indiana University, Bloomington, Indiana; A. Paul Kubricht, 1984-88, společenské vědy, Le Tourneau University, Longview, Texas; James W. Peterson, od roku 1988, politologie, Valdosta State University, Valdosta, Georgia.

Výroční schůze CHC ve Washingtonu, D.C. v roce 1985 přijala návrh Stanley Winterse, profesora dějepisu na New Jersey Institute of Technology, Newark, New Jersey, a později též prezidenta CHC, 1988-90, na zřízení odměny, která by se udělovala každé dva roky členovi CHC za vynikající uveřejněný článek. Později bylo stanoveno, že odměna ponese jméno Stanley Pech Prize na paměť profesora dějepisu na University of British Columbia, Vancouver, Canada, a viceprezidenta CHC, 1980-1982. Následující pravidla pro udělování ceny byla přijata v listopadu 1991: (1) Výše odměny se stanoví na každé období prezidentem CHC se souhlasem předsednictva. (2) Posuzované články mají být publikovány či přijaty k publikaci ve vědeckých časopisech nebo ve sbornících vědeckých článků a pojednávat o tématech týkajících se kterékoli z národností Československa, žijících uvnitř či mimo jeho hranic. (3) V případě nerozhodných výsledků se dává přednost mladým držitelům doktorské hodnosti. (4) Články (s podmínkou, že jejich autoři jsou členy CHC) se předkládaji pro posouzení bud´autory nebo členy výboru pro Stanley Pech Prize nebo jinými členy CHC. (5) President CHC jmenuje tři členy výboru, kteří mezi sebou zvolí předsedu, ocení předložené články, oznámí prezidentovi výsledek soutěže a cena se udělí vítězi na následující výroční schůzi CHC. V roce 2003 obnos ceny byl 200 dolarů.

Nositeli ceny Stanley Pecha byli (s rokem udělení a s bibliografickými záznamy odměněných článků)[2]: Kevin Francis McDermott, 1987, “Dependence or Independence? Relations between the Red Unions and the Communist Party of Czechoslovakia, 1922-1929,” in Stanislav J. Kirschbaum, ed., East European History. Selected Papers of the Third World Congress for Soviet and East European Studies, Columbus, OH: Slavica Publishers, 1988, pp. 157-83; Owen V. Johnson, 1989, “Newspapers and Nation-building: The Slovak Press in Pre-1918 Slovakia,” in Hans Lemberg et al, eds., Bildungsgeschichte, Bevölkerungsgeschichte, Gesellschaftsgeschichte in den Böhmischen Ländern und Europa, Vienna: Verlag für Geschichte und Politik, 1988, pp. 160-78; Hillel Kieval, 1993, “The Social Vision of Bohemian Jews: Intellectuals and Community in the 1840s,” in Jonathan Frankel and Steven J. Zipperstein , eds., Assimilation and Community: The Jews in Nineteenth-Century Europe, Cambridge, New York: Cambridge University Press, 1992, pp. 246-283; Claire Nolte, 1995, “Our Brothers across the Ocean: The Czech Sokol in America to 1914,” in Czechoslovak and Central European Journal, 2, no. 2 (Winter 1993), pp. 15-37; Anna Drabek, 1998, “Die Frage der Unterrichtssprache im Königreich Böhmen im Zeitalter der Aufklärung,” in Österreichische Osthefte 38 (1996), pp. 329-355. V roce 2000 cena byla udělena dvěma laureátům, jednak Karlu Bahmovi za článek “Beyond the Bourgeoisie: Rethinking Nation, Culture, and Modernity in Nineteenth-Century Central Europe,” in Austrian History Yearbook, 29, part 1 (1998), pp. 19-35; jednak Igoru Lukešovi za článek “The Rudolf Slánský Affair: New Evidence,” in Slavic Review, 58, no. 1 (Spring 1999), pp. 160-187. V roce 2002 cenu získala Katherine Davidová-Foxová za článek “Prague-Vienna, Prague-Berlin: The Hidden Geography of Czech Modernism,” in Slavic Review, 59, no. 4 (Winter 2000), pp. 735-760.

LITERATURA: Webová stránka (http://www.czechslovakhistory.org); Czech and Slovak History Newsletter, pololetník, 1975 - dosud.

Zdeněk V. David
Senior Scholar, Woodrow Wilson International Center for Scholars, Washington, D.C.

[1] Údaje akademické specializace a úřední adresy se neopakují pro funkcionáře, kteří jsou v seznamech víc než jednou. Jméno země se vypouští v adresách ve Spojených státech.
[2] V prvním desítiletí se cena udělovala nepravidelně.